Vrahovice od vzniku ČSR do současnosti

Dne 29. října 1918 se v Prostějově konala velká slavnost k vzniku Československa, které se zúčastnili Vrahovčané. Na oslavu vzniku Republiky vysadili v Trpínkách památnou lípu. V prvních letech Republiky československé se vystřídalo ve vedení obce několik starostů. Poté mezi léty 1923-1943 a 1945-1948 zastával funkci starosty sociální demokrat Josef Stříž.

Mezi lety 1925 a 1927 bylo provedeno scelování pozemků. Po celé období první republiky byl ve Vrahovicích velký stavební ruch. Stavěli hlavně místní, ale také mnoho dělníku z Prostějova. Tak vznikaly nové ulice. Poprvé byly pojmenovány v roce 1934. Jména získaly podle významných osobností z minulosti i tehdejší současnosti a podle vžitých názvů obecních částí. Například jediná ulice v osadě Hrázky se jmenovala Hrázky, hlavní třída (dnešní Vrahovická ulice) nesla název Masarykova třída.

Za první republiky také vzkvétal spolkový život. V obci byly spolky Sokol, Domovina, sbor dobrovolných hasičů, Místní jednota republikánského dorostu, S.K. Vrahovice, Orel, Odbor pro zájmy venkovských žen a odbor Národní jednoty; v Čechůvkách, které byly v té době ještě samostatné ještě DTJ a také domovina. Čechůvské spolky ale brzo zanikly. Vrahovice měli svou obecní knihovnu, která byla založena v dubnu 1933 a měla původně 1008 svazků, částečně z darů místních spolků. Škola byla v roce 1937 přistavěna a stavba druhého patra stála celkem 220 000 korun československých. V letech 1935-1936 byl opraven kostel.

V roce 1925 byl postaven betonový most přes řeku Romži a o rok později nová radnice, též zvaná obecní dům, za 100 000 Kč (korun československých).

Za války přešlo několik statečných občanů do odboje. Tři Vrahovčané létali v RAF: Antonín Dvořák, Adolf Podivínský a František Vrbka.

Dne 8. května 1945 - v den, kdy se narodil Zdeněk Tylšar, světoznámý hudebník - vojáci Wehrmachtu vyhodili do vzduchu oba vrahovické mosty, čímž byly poškozeny i domy v jejich blízkém okolí. Devátého května ráno vstoupil do obce rumunští a ruští vojáci. O den později se v Prostějově, na náměstí T. G. Masaryka, konala oslava k osvobození, které se zúčastnili i Vrahovčané. Ti tehdy stáli v čele průvodu a nesli státní vlajku a hrála jejich kapela.Den nato se sešel revoluční národní výbor. Pozdější oficiální Místní národní výbor - složený se zástupců lidovců, národních komunistů a sociálních demokratů - se sešel 2. června t.r. Z vězení se po válce vrátili čtyři občané, naopak odešlo několik lidí do Sudet a lidé, vyhnáni za války ze svých domovů na Drahanské vrchovině z důvodu zřizování vojenského prostoru, se vrátili zpět do svých vesnic. Ve Vrahovicích byl zřízen sběrný tábor pro Němce z okolí, kteří měli být odsunuti. Bylo jich asi 700. V roce 1946 byla prosazena dlouho očekávaná železniční zastávka, poté co se na místě vhodném k stavbě sešli dne 15. ledna zástupci ředitelství ČSD v Brně, hlavního nádraží v Prostějově a zástupci obce, a dohodli se na stavbě. Jedenáctého května byla provedena kolaudace a následující den byla slavnostně otevřena. Stavbu zaplatila obec a toho dne kdy byla zastávka otevřena byla jízda zadarmo. 5. května byla na budově školy odhalena pamětní deska občanům umučených a padlích za války. V roce se ještě konali volby do Místního národního výboru, při kterých hlasovalo pro sociální demokraty 684 lidí, pro národní socialisty 428, pro komunisty 454 a pro lidovce 312 lidí. Co se týče oblasti kultury začalo 2. listopadu ve Vrahovicích promítat kino v Hostinci u Moučků. I když se tam už nepromítá, tak jako vzpomínka na biograf se autobusová zastávka v těch místech jmenuje Kino.

V roce 1947, konkrétně 14. března přišel prostějovský Městský národní výbor s myšlenkou takzvaného Velkého Prostějova. To by znamenalo, že by se Vrahovice spolu s Držovicemi, Krasicemi a Čechovicemi připojili k Prostějovu. Všechny tyto obce odmítli. Avšak 7.1. 1949 vrahovický MNV souhlasí s připojením k PV, podobně jako v té době držovický. Vrahovice byly bohatá vesnice s takřka třemi tisíci obyvatel a Velký Prostějov vznikl 13. ledna 1950. V září tohož roku se připojily i Čechůvky, budoucí součást Vrahovic. Ještě před sjednocením se v r. 1949 vznikl podnik Elitex, později přmenovaný na Mirvu. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce ´51 a původně mělo jen 24 členů. Ostatní místní zemědělci odolávali až do osmapadesátého roku. Ale už při vzniku JZD byla většina obyvatel zaměstnána v průmyslu.

V roce 1952 byla zřízena přírodní rezervace Úvoz nad Vrahovicemi. Téhož roku našel v naší obci sídlo Krajský kojenecký ústav. 17. května 1954 bylo rozhodnuto o oddělení Vrahovic od Prostějova, a to bylo provedeno k prvnímu červenci. O čtyři roky později se spojila obec s vesnicí Čechůvky a nakrátko se obec jmenovala Vrahovice-Čechůvky, rok nato se spojily i jejich zemědělská družstva.Od roku 1965 neseme opět název Vrahovice.

Na začátku roku 1973 byly Vrahovice opět připojeny k Prostějovu, což jim moc neprospělo. Významnou událostí bylo také otevření pošty v r. 1959. Do té doby byly Vrahovice obsluhovány poštou v Prostějově.

V roce 1984 byl otevřen Dům služeb, který byl po dva roky stavěn v Akci Zet. V něm sídlil holič, menší obchod s potravinami, trafika a v patře byl, a dosud je, velký sál. V dnešní době sídlí v Domě služeb pošta, soukromá trafika, soukromý zlatník a soukromá pojišťovna. V tomtéž roce byla otevřena druhá budova školy a čtyři roky nato uzavřena z důvodu nasycenosti vzduchu chemickou látkou ze stěn v budově, a pak opět otevřena.

První významnější změna po Listopadu bylo přejmenování ulice J. Fučíka na Vrahovickou ulici v lednu roku 1990. V tom roce také zemřel František Kopečný. V roce 1999 začala oprava kostela, která stála cca 1 400 000 korun českých. Poslední významnější událostí byla sokolská slavnost v Detroitu (ve státě Michigan v USA), při níž se udála našim sokolkám dopravní nehoda, v červnu 2001.

9. prosince 2004 došlo u železničního přejezdu k tragické nehodě. Vlak narazil do nákladního vozu, ve kterém jeli vojáci. Pět vojáků nehodu nepřežilo. Vedle místa nehody vznikl malý pomníček.

Zdroje

  • Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
  • HOSÁK, Ladislav, ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
  • ODLOŽIL, Pavel, ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1994.
  • Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.

 

Menu
Fotky
Odkazy