Kostel sv. Bartoloměje ve Vrahovicích

Kostel ve Vrahovicích je v pořadí již třetí postavený a zasvěcený sv. Bartoloměji.

Existence prvního kostela je písemně doložena roku 1370, ale o jeho založení nejsou žádné zprávy. Roku 1586 tento kostel shořel spolu s farou a několika domy. Hned na to byl stavěn kostel nový.

Tento druhý kostel byl o poznání menší. Byl pouze 15,5m dlouhý a 6m široký. Presbytář byl 3,5 sáhů dlouhý a 2,75 sáhů široký. Chrámová loď byla 5,5 sáhů dlouhá a 3,5 sáhů široká, sakristie byla 3 sáhy dlouhá a 1,3 sáhy široká.

Starý kostel stál opačně než dnešní chrám, tam, kde je dnes hlavní vchod, býval dříve konec kněžiště. Jedinou ozdobou tohoto malého kostelíku byla useknutá věž, vysoká asi 18m (11,5 sáhu) a malá věžička se sanktusovým zvonem.

Celý kostelík byl postaven z drobného kamene, presbytář měl jen jediné okno na evangelijní straně. Interiér byl velice jednoduchý, tvořil jej prostý hlavní dřevěný oltář, v jehož středu nad svatostánkem byla vyřezávaná socha Panny Marie Bolestné.

S bouráním druhého kostela se začalo 2. března roku 1831. Všechen kámen z kostela i přilehlé hřbitovní zdi byl použit k vyzdívání základů. Nové základy jsou hluboké 1,7m (1 sáh), na některých místech dokonce až 2,5m (1,5 sáhu). Stavba byla původně plánovaná na tři roky, ale trvala celých pět let. 29. června roku 1831 byl dle předepsaného ritu olomoucké diecéze posvěcen základní kámen. Ten dnes najdete na stěně mezi hlavním vchodem a dveřmi na kůr.

Investorem stavby byl pan Josef Jan říšský hrabě ze Sailerů, majitel panství Lukov, Kralice, Žeranovice, Líčany a Starý Jičín. V předešlých letech již postavil kostel ve Slušovicích a zámeckou kapli sv. Josefa v Lukově na Zlínsku. Na stavbu vrahovského kostela věnoval 11 000 zlatých. V době stavby byl stižen duševní chorobou a zbaven svéprávnosti. Tato okolnost nepříznivě ovlivnila stavbu kostela.

Koncem roku 1833 bylo obvodové zdivo nového kostela, kromě věže, postaveno. Dokonce měl dokončenou i břidlicovou střechu a byla velká naděje na dokončení stavby. Rozpočet byl však překročen a peníze vyčerpány. Chybělo zaklenutí celé chrámové lodi, boční přístavky, věž, vnitřní i vnější omítka, dlažba a celé vnitřní vybavení. Chybělo minimálně 6 000 zlatých. Proto se v okolních obcích konaly sbírky, díky kterým byla konečně dokončena věž.

Stavbu vedli postupně tři stavbyvedoucí, což také příliš nepřispělo ke zdárnému průběhu díla. Zednický mistr byl pan Matyáš Pelz z Prostějova, tesařský mistr pan Jan Ošťádal, taktéž z Prostějova a pokrývačským mistrem byl pan Kornelius Limbach z Hranic.

Hladký průběh stavby ztěžovaly také nepříznivé události té doby:

Přes toto všechno stavba pomalu pokračovala a 20. listopadu 1836 byl kostel benedikován místním děkanem Františkem Radou a předán farnosti k bohoslužbám.

Prameny: farní kronika ve Vrahovicích